1. srpna 2025 Články z Denního stacionáře Effeta

„Z Lukase se stal Luki“ – dobrovolník z Německa poznal Brno skrze Effetu

I když nemluvíte stejným jazykem, můžete si rozumět. Lukas z Německa působil jako dobrovolník v Effeta denním stacionáři a vypráví o tom, co ho naučila práce s lidmi se specifickými potřebami – a co se při tom naučil sám o sobě.

Lukasi, co Tě vedlo k tomu stát se dobrovolníkem v zahraničí? Proč sis vybral právě Českou republiku a Brno?
„Po dokončení školy jsem se rozhodl strávit rok v zahraničí s německou organizací ASF, podpořený Evropským sborem solidarity (ESC). Lákala mě představa, že se osamostatním, poznám nové prostředí a získám zkušenosti v oblasti sociální práce.
Českou republiku jsem si vybral právě proto, že jsem o ní téměř nic nevěděl – ani o jazyce, ani o kultuře. Brno mě oslovilo svou centrální polohou a výborným spojením s městy jako Vídeň nebo Bratislava. Zároveň mě zaujala historická architektura, jako je hrad Špilberk nebo vila Tugendhat, a krásná příroda v okolí, například Moravský kras. A v neposlední řadě – Brno je živé studentské město s množstvím kaváren, barů a míst, kde se potkávají mladí lidé. I to hrálo při rozhodování velkou roli."

Jak bys popsal svou práci v denním stacionáři Effeta? Co všechno jsi během svého dobrovolnictví dělal? 
„Mojí hlavní náplní bylo pomáhat asistentkám při práci s klienty a zapojovat se do každodenního programu stacionáře. Práce byla velmi rozmanitá – poznal jsem různé dílny, jako keramiku, výtvarnou dílnu, učebnu a košíkárnu.
Měl jsem možnost s klienty tvořit, ale také se naučit nové věci sám – třeba tkaní, točení na hrnčířském kruhu nebo pletení košíků. Rád jsem s klienty chodil do parku nebo si zahrál fotbal na zahradě – tyhle momenty patřily k mým nejoblíbenějším.

Byl nějaký okamžik, který Ti obzvlášť utkvěl v paměti? Něco, co Tě dojalo, rozesmálo nebo Ti otevřelo oči?
„Nezapomenutelné pro mě byly výlety s klienty – především páteční návštěvy kaváren po celém Brně, na které se klienti vždy těšili celý týden. Pro mě to býval vrchol týdne. Moc rád vzpomínám i na společné oslavy – například jarní ples nebo letní zahradní slavnost. Tyto chvíle mě hodně obohatily a posílily vztahy v kolektivu.“

Co ses během dobrovolnické služby naučil – o práci, o sobě nebo o druhých?
„Naučil jsem se hodně – především v oblasti komunikace. Protože mluvím jen málo česky, musel jsem se naučit vnímat i neverbální signály – gesta, výraz tváře, tón hlasu.Zároveň jsem si osvojil různé způsoby komunikace s klienty, kteří nemluví vůbec nebo mluví obtížně. Velkou lekcí pro mě byla i trpělivost – některé situace byly chaotické nebo nečekané, ale naučil jsem se reagovat klidně a s respektem.Začátky byly náročné – nové prostředí, jiná země, spousta dojmů. Ale vytrvalost se vyplatila. Díky této zkušenosti jsem objevil, že práce s lidmi dokáže být nejen smysluplná, ale i radostná a zábavná.“

Jaký byl pro Tebe největší rozdíl mezi životem a prací v Německu a tady v Česku?
„Největší rozdíl jsem pocítil v jazyce. Čeština je náročná – hlavně písmena jako Ř, Č, Š. A všiml jsem si i odlišností ve jménech – najednou jsem nebyl jen Lukas, ale i Luki, Luko, Luky a podobně.Překvapilo mě také, že jsou tu otevřené obchody i v neděli – v Německu je v neděli zavřeno vše. V Česku je méně církevních svátků, ale zato velký zájem o lední hokej, což je sport, který u nás není až tak populární.Pozitivně mě překvapily české dráhy – jízdenky jsou levnější a vlaky spolehlivější než v Německu.“

Jak bys popsal tým a atmosféru v Effetě? Cítil ses tu vítaný?
„Ano, od samého začátku. Díky koordinátorce Janě jsem se rychle zorientoval v prostorách a v každodenním režimu. Tým mě přijal velmi srdečně, vždy mi poradili nebo pomohli, když jsem si nevěděl rady. Klienti mě přijímali každý po svém – někteří byli otevření hned, jiní si mě museli nejdřív „osahat“, ale časem jsme si k sobě našli cestu. Pomohlo, že jsme sdíleli společné zájmy – třeba kreslení nebo fotbal.“

Doporučil bys dobrovolnickou službu přes ESC i dalším mladým lidem? Proč?
„Rozhodně ano! ESC je skvělý program, pokud chcete vyjet do zahraničí, zažít něco nového a zároveň být užiteční. Můžete poznat nové lidi, získat cenné zkušenosti a zjistit víc o sobě i o světě. Semináře, které probíhaly během roku, mi pomohly lépe poznat českou historii a kulturu, a workshopy zaměřené na komunikaci nebo zvládání konfliktů mi byly užitečné i při práci v Effetě.“

Co plánuješ po návratu domů? Máš už sny nebo novou cestu, kterou Ti toto dobrodružství ukázalo?
„Plánuji se vrátit do Dortmundu a začít studovat na technické univerzitě. Rád bych i nadále zůstal aktivní v sociální oblasti – třeba opět začal trénovat mládež v házené, jako dřív. Díky dobrovolnické zkušenosti jsem zjistil, jak široké možnosti existují v oblasti pomáhajících profesí – a jak velký smysl tato práce má.“

A nakonec – co bys chtěl říct klientům a týmu Effety na rozloučenou?
„Děkuji Vám za krásný čas, který jsem mohl s Vámi v Brně strávit. Dobrovolnickou službu v Effetě jsem si opravdu užil a přeji Vám spoustu dalších pátečních návštěv kaváren – a slunečné počasí pro letní slavnost v roce 2026.“

Velké poděkování patří Lukasovi nejen za jeho aktivní zapojení do každodenního života stacionáře, ale především za lidský přístup, trpělivost a radost, kterou přinášel klientům. Jejich jménem i jménem celého týmu mu srdečně děkuji.