Dnes se setkáme s novou vedoucí denního stacionáře Effeta, Lenkou Pospíšilovou, která se s námi podělí o své zkušenosti a vize pro tuto důležitou službu. Je skvělé mít ji mezi námi a jsme zvědaví, co nás čeká! Pojďme se dozvědět, co ji dovedlo do nové role a co plánuje pro naši službu do budoucna.
Jaké jsou vaše předchozí zkušenosti a co vás motivovalo vést právě Effetu?
Do Charity jsem nastoupila v roce 2019 na pozici HR manažera. Spolu s personalistkami a oblastními HR manažerkami jsme měly na starosti péči o zaměstnance. Byla to oblast, ve které jsem se cítila díky mnohaleté praxi v komerčním sektoru jako ryba ve vodě. Postupně jsem se v rámci vedení Charity setkávala čím dál více se sociální prací jako takovou, která mě zaujala natolik, že jsem ji začala v roce 2022 studovat na Caritas - VOŠs v Olomouci. Díky studijní praxi v komunitě, kde společně žijí lidi s mentálním postižením i bez něj, jsem nalezla v trávení času s lidmi jinak obdarovanými pocit naplnění a nepopsatelného duchovního uspokojení. A pak přišla možnost účastnit se výběrového řízení na pozici vedoucí Effety.
Jaká je vaše vize pro službu Effeta a jakých cílů byste chtěli dosáhnout?
Jsem v pozici krátce, potřebuji ještě nějaký čas na to, abych si mohla vytyčit konkrétní cíle nebo společně s ostatními definovat vizi. Důležitost naší služby vidím nejen v tom zásadním, což je vytváření prostoru pro rozvoj dovedností či znalostí až 50 lidí s mentálním postižením či autismem, ale i v podpoře rodin, ve kterých naši klienti žijí. Jsem vděčná, že mohu být součástí služby, která jim může jejich náročnější život alespoň částečně usnadňovat. Tato podpora klientů a jejich rodin bude bezpochyby klíčovým prvkem při formování mých budoucích cílů. Zároveň si však uvědomuji, že stejně důležité je nezapomínat na naše asistenty a ostatní pracovníky. Jejich práce je nesmírně náročná, a proto považuji za jeden z hlavních úkolů zajistit jim vhodné a dobré pracovní podmínky a pracovat na tom, abychom byli sehraný kolektiv.
Jaký význam má pro vás poskytování pomoci?
Poskytování pomoci je něco, co vždy bylo nedílnou součástí mé osobnosti. Už od dětství jsem chodila do skautu a zúčastňovala se dobrovolnických aktivit. Přiznávám, že v tom je i určitý 'egoistický' prvek, protože pomáhání druhým mi přináší pocit naplnění a spokojenosti. Cítím se dobře, když mohu být užitečná a vidím pozitivní dopad svého jednání na životy druhých. Je to pro mě velká motivace. Nejdůležitější pro mě však je, že v poskytování pomoci vidím praktický způsob, jak následovat příklad Ježíšova života a projevovat tak přirozeně mou víru v každodenním životě.
Děkujeme, že jste si udělala čas na tento rozhovor a podělila se o své myšlenky a zkušenosti. Vaše nadšení a odhodlání mohou být inspirací pro mnohé. Přejeme vám hodně sil v nové roli a srdečně vás vítáme mezi CHARITÁKY!