3. srpna 2015
Aktuality
Domov pokojného stáří Kamenná je od 1. 7. 2014 účastník projektu „Konsorcium nevládních organizací ve prospěch seniorů, zejména obětí nacionálního socialismu v České republice“ jehož smyslem a účelem je zlepšení kvality života seniorů, zvláště pak obětí nacionálního socialismu. Projekt je zaměřen na zlepšení péče o tyto seniory, jejich zapojení do společenského života, jakož i posílení respektu k jejich osudům v obecném vnímání společnosti.
Cílem projektu je rovněž zvýšení zájmu politické reprezentace a veřejnosti o potřeby a zájmy těchto seniorů a mobilizace vědomí odpovědnosti a ochoty těmto seniorům poskytovat pomoc. Roli vedoucí agentury, která je žadatelem a příjemcem finančních prostředků od nadace EVZ (Erinnerung, Verantwortung und Zukunft), se sídlem Lindenstrasse 20-25, 109 69 Berlin, SRN, je Živá paměť o. p. s.
Cílem Živé paměti je pečovat o společné vzpomínkové dědictví osob pronásledovaných během druhé světové války a poskytovat sociální a poradenské služby osobám pronásledovaným totalitními režimy, zejména pak obětem nacionálního socialismu.
Z prostředků projektu je hrazena mzda terapeutky, která po dobu trvání projektu od 1. července 2014 poskytuje seniorům domova skupinové a individuální aktivity.
Průběh některých popisuje terapeutka Martina Hájková:
„Při našich společných aktivitách i individuálních rozhovorech se dokáží klienti rozpomenout a dotknout témat, která v jejich životě hrála velkou roli. Jsou to často vzpomínky, o kterých běžně hovořit nechtějí. Vzhledem k datu narození našich klientů se jejich vzpomínky a příběhy často dotýkají doby druhé světové války, doby nejistoty, strachu a smutku. Každý klient má svůj příběh, ale jen pro lepší představu uvádím jen některé z nich.
Anna Š.
Vzpomíná na svoje mládí, které prožila ve slovenských horách, vzpomíná na konec války, kdy v jejich vesnici byly velké nepokoje, napětí a nakonec i přestřelky a boje mezi německou a ruskou armádou. Popisuje život v blízkosti partyzánů. Snad nejhorší zážitek, který, jak ona sama říká, ji utkvěl v paměti a ke kterému se často v mysli vrací, je z jedné podzimní noci, kdy uslyšeli obyvatelé její vesnice velký křik, pláč a nářek. S velkým strachem vyšli ven podívat se, co se událo. Nevěřili svým očím, němečtí vojáci právě vyháněli z domovů židovské obyvatele a dost drsným způsobem je odváželi pryč. S nimi i kamarádku paní Anny. Nikdy ji už neuviděla.
Josef V.
Pan Josef V. se svých vzpomínkách vrací k období svého dětství, kdy s rodiči žili na území sudet. Žili v klidu s německými spoluobčany. Změna nastala po okupaci, kdy proti Čechům stále více vystupovali Němci. Nakonec došlo i k prohledávání až mírné devastaci bytu rodiny pana Josefa a to byla poslední rána pro celou rodinu, která se rozhodla přestěhovat ke svým příbuzným k Blansku.
Anna A.
Ve vyprávění paní Anny zaznělo i po tolika letech mnoho smutku. Vzpomíná na svého bratra, který působil jako strážník a společně se svým kamarádem poslouchali vysílání západního rozhlasu. Byl ale na udání dalšího „kamaráda“ odsouzený k šesti letům vězení a dostal se i do Osvětimi. Vrátil se sice domů, ale zubožený, vyčerpaný, nemocný. Zemřel pak v mladém věku. Druhý její bratr byl nasazený na práci do Německa, kde s ním pracovali i vězni, kterým se snažil i za cenu vlastního života pomáhat. Továrna ale byla bombardována a on velkou náhodou přežil. Bohužel, následkem výbuchu měl velmi poškozené plíce, proto ho zdravotní následky, provázely do konce života.“
Podpora Nadace EVZ bude trvat do 31. prosince 2016.