13. května 2020
Aktuality
Celý svůj život zasvětila péči o nemocné a nyní se stará o umírající. Stála u zrodu domácí hospicové péče v Brně. Iva Matějková je vrchní sestra Domácího hospice sv. Lucie.
Pamatujete si na svoje první setkání se smrtí?
Pamatuji si, jak náhle zemřela moje babička. Měla jsem dva roky a vzpomínám si, že jsem se pak maminky pořád ptala, jestli neumřu. Také před dvaceti lety zemřel můj tatínek, o kterého se starala maminka doma. Tatínek nakonec zemřel v nemocnici, protože v té době nebyly jiné možnosti. Myslím, že mě to možná ovlivnilo při volbě práce v domácí hospicové péči. Uvědomuji si, že tohle jsem nemohla tatínkovi poskytnout.
Jaká byla vaše cesta do Domácího hospice sv. Lucie?
Začínala jsem v Domácí zdravotní péči v Tišnově jako vrchní sestra. Pak jsem se přesunula do Brna a pracovala jsem zde osm let. Když se objevila myšlenka na vznik hospicové péče, cítila jsem, že mě oslovuje právě tato služba. Byla jsem první sestrou Domácího hospice sv. Lucie a stála u jeho zrodu.
Jak funguje péče v domácím hospici?
Pokud má rodina zájem o domácí hospicovou péči, je potřeba, aby praktický nebo ošetřující lékař pacienta vyplnil žádost. Zdravotní sestra pak s lékařem jede na první konzultační návštěvu. Na setkání se určí, zda bude pacient přijat do domácí hospicové péče a jak často budeme nemocného navštěvovat nebo jakou péči potřebuje. Sestřičky si každý den rozdělují pravidelné návštěvy u pacientů a večer a o víkendech mají pohotovost. Rodiny dostávají k dispozici telefonní číslo, na které mohou kdykoliv zavolat, zeptat se, uklidnit i ujistit se. Pokud je potřeba, rozhodne sestřička o výjezdu za pacientem a o péči lékaře.
V čem je práce sestřičky v domácím prostředí jiná?
Hlavní rozdíl je, že do péče o nemocného zahrnujete celou rodinu a všechny blízké. Vždy vstupujete do konkrétního domova a je tedy potřeba respektovat a tolerovat rodinu. V nemocnici je v centru pozornosti jen pacient. Jeho rodina musí přijmout pravidla nemocnice a od toho se odvíjí i péče.
Co děláte, když rodina nespolupracuje nebo dostane strach?
Snažíme se všechny připravit na to, co mohou očekávat. Potřebují mít informace a vědět, co mohou dělat, jak reagovat. Doprovázíme rodiny a pacienta až do úplného konce, tedy i při úmrtí. Hodně se snažíme, aby si nepřipadali bezmocní. Uvědomujeme si, že zvlášť v posledních dnech je péče o nemocného velmi náročná a vyčerpávající. V týmu máme k dispozici i psychologa.
Co vnímáte na své práci jako důležité?
Práce sestry je práce s lidmi a je hodně důležité umět naslouchat jejich potřebám. Naše péče není tolik uspěchaná a pacientům a jejich rodině poskytujeme během ošetření čas a prostor na komunikaci, sdílení, naslouchání. A to je to, co mě na mé práci baví.
Jaké předpoklady musí mít sestřička v domácí hospicové péči?
Při péči v domácím prostředí jsou potřeba zkušenosti, empatie, umění improvizace. Klíčové je být samostatná i zodpovědná, protože u pacienta je sestřička často sama. Určitě se nesmí bát řídit auto. Ideální také je, když jí domácí hospicová péče dává smysl.
Co podle Vašich zkušeností lidé v posledních chvílích života nejvíc potřebují?
Myslím, že většinou jsou velice rádi, že jsou doma, ve svém prostředí s nejbližšími. Část z nich se někdy trápí, zda není pro rodinu velkou zátěží. Ale když je rodina přesvědčená, že chtějí mít nemocného doma, tuhle fázi překonají. Dobré je, když si umírající zachovají svoje zvyky, radosti, návštěvy, domácí mazlíčky. Taky je v tuto chvíli i čas otevřít, říct nebo odpustit něco důležitého. Někdy chtějí pacienti stihnout i něco zažít nebo zvládnout.
Kde berete sílu ke svému povolání?
Určitě čerpám ve vlastní rodině. Mám ráda procházky v přírodě, ráda si čtu a tančím. Snažím se volno pravidelně zařadit a vypnout hlavu. Uvědomuji si, že je to pro mě důležité, abych mohla fungovat, a to nejen v práci.
Zažíváte ve své práci zázraky?
Všichni si nemohou dovolit zemřít doma. Proto je podle mě zázrak, když může umírající zůstat v posledních chvílích života doma. Pokud jsou respektovány jeho potřeby, tišeny obtíže, je nablízku rodina a pacient prožije konec života co nejkvalitněji.
Podpořte hospicovou péči v brněnské diecézi