Poskytujeme podporu osobám od 26 let, které mají sníženou soběstačnost z důvodu chronického duševního onemocnění (psychotické poruchy nebo poruchy nálad) nebo mentálního postižení, pro které nemohou žít ve svém domácím prostředí, ani za podpory druhé osoby nebo terénních a ambulantních služeb. Nepřijímáme osoby s poruchou osobnosti. 

Pomoc a podporu poskytujeme v širokém spektru činností. Týdenní časový rozsah této pravidelně poskytované pomoci se pohybuje od 1,5 až po 7 hodin týdně. 

Služba je poskytována v samostatných domácnostech. Celková kapacita služby je 25 osob.  

Chráněné bydlení se může stát „tréninkovým bydlením“ pro ty, kteří se chtějí osamostatnit a žít co nejvíce běžným způsobem života, nebo přechodným domovem pro ty, kteří se bez pomoci druhých už nikdy neobejdou. Chráněné bydlení neřeší pouze ubytování (není to hotel, azylový dům, ubytovna) ani nezajišťuje komplexní péči (není to domov pro seniory, pro osoby se zdravotním postižením). 

Chráněné bydlení je určeno zájemcům, kteří jsou v nepříznivé sociální situaci.  

Zájemce o službu se nachází v nepříznivé sociální situaci tehdy, pokud z důvodu svých zdravotních obtíží souvisejících s chronickým duševním onemocněním nebo mentálním postižením:  

• nezvládá běžné každodenní záležitosti (udržovat hygienu, pečovat o zdraví, vhodně se oblékat, zajistit si stravu), potřebuje udržovat a rozvíjet své osobní a sociální schopnosti a dovednosti,
• nezvládá denní režim, samostatně cestovat k lékaři či na veřejné instituce, 
• potřebuje pomoc s nákupy (sestavit nákupní seznam s ohledem na finanční možnosti, doprovodit na nákup například z důvodu obav z finančního zneužití, zdravotních obtíží, nejistoty),
• si nedokáže samostatně obstarat své osobní záležitosti (objednat se k lékaři, vyjednávat své záležitosti v oblasti zdraví, pracovně-právních vztazích, na veřejných institucích atp.), 
• neumí trávit plnohodnotně svůj volný čas,  
• nezvládá udržovat kontakt s rodinnými příslušníky, 
• nezvládá bydlet samostatně (provádět platby spojené s užíváním bytu, zajistit si drobné opravy, uklidit si a udržovat pořádek, vyprat si prádlo, ovládat domácí spotřebiče atd.).
  
  Schopnost zajistit si zmíněné potřeby posuzuje sociální pracovnice služby při rozhovoru se zájemcem.  

• Bydlíte doma s rodiči, kteří Vám pomáhají. Jste ve věku, kdy je běžné bydlet samostatně. Chcete od rodičů odejít a zkusit bydlet sám/sama, naučit se vařit, nakupovat, uklidit si, najít si práci, samostatné bydlení.
• Jste v nemocnici, blíží se Vaše propuštění. Potřebujete však žít v prostředí, kde můžete využít pravidelnou pomoc při běžných denních činnostech. Chcete si obnovit své dovednosti nebo získat nové. Chcete si najít si práci, zajistit si trvalejší bydlení.
• Žijete na ulici nebo v nedůstojném bydlení a potřebujete pomoc s péčí o sebe, o své zdraví. Potřebujete si zajistit finanční prostředky, chcete žít v teple, se střechou nad hlavou. Nemáte nikoho, kdo by Vám mohl pravidelně pomáhat.
• Žijete sám/sama, ale nedokážete samostatně hradit své povinné výdaje, nedokážete se starat o svou domácnost, chcete si najít práci. Potřebujete mít pravidelnou podporu od sociálních pracovníků. 

Cílem služby je klient, který zachovává, nebo rozvíjí své dovednosti

• v oblasti péče o svou osobu (hygiena, oblékání, strava, zdraví, práce, sociální kontakt), 
• v oblasti péče o svou domácnost (úklid, nákupy, hospodaření), 
• v oblasti osamostatnění se (odchod ze služby). 

Při poskytování služby se řídíme principy

• Respekt – zachováváme úctu k jedinečnosti klienta, jeho vůli, právům a soukromí.  
• Samostatnost – vedeme a motivujeme klienta k zajišťování jeho potřeb především vlastními silami.  
• Osobní odpovědnost – klient je odpovědný za svůj život a rozhodnutí, jak ho naplní. Podporujeme ho v plánování, nastavování změn, uvědomování si vlastních potřeb, přání, ale i schopností a dovedností.  
• Individuální přístup – klient bydlí v samostatné domácnosti, snažíme se přizpůsobit se jeho zvyklostem, životnímu rytmu a individuálním potřebám.  
• Běžný způsob života – v dospělosti je běžné udržovat osobní hygienu, mít pravidelnou stravu, denní činnosti, nosit vhodné oblečení, udržovat domácnost, fungující vztahy, bydlet samostatně. V těchto oblastech klienty podporujeme.   

Zájemce o službu se může se sociální pracovnicí spojit telefonicky, e-mailem, poštou nebo se dostavit osobně. 

V případě zájmu o službu chráněného bydlení je nejprve potřeba vyplnit  Žádost o poskytnutí sociální služby. Nedílnou součástí je i Vyjádření praktického lékaře a příp. psychiatra (pokud k němu zájemce dochází). Jestliže má zájemce ustanoveného opatrovníka, je nutné doložit kopii Listiny o jmenování opatrovníka nebo kopii Rozsudku o omezení svéprávnosti. 

Sociální pracovnice se po podání žádosti s žadatelem domluví na osobní schůzce a navštíví ho v jeho bytě či jiném zařízení, v němž se nachází. V případě, že si to žadatel nepřeje nebo místo bydliště je vzdáleno od poskytovatele více jak 50 km, je možné sociální šetření provést v prostorách služby, příp. i online. 

Při této schůzce sociální pracovnice žadateli podá podrobnější informace o službě a podmínkách jejího poskytování (základní činnosti, úhrada za ubytování a poskytovanou podporu, doba trvání smlouvy, vnitřní pravidla služby, vybavení bytů vč. fotografií), příp. zodpoví dotazy žadatele. Probíhá-li schůzka ve službě, sociální pracovnice žadateli umožní prohlídku společných prostor, příp. bytu (je-li to možné). Dále sociální pracovnice zjišťuje schopnosti a dovednosti žadatele a zajímá se o jeho přání a očekávání od služby. 

Na základě sociálního šetření sociální pracovnice posoudí situaci žadatele a žádost buď přijme (zařadí do evidence čekajících žadatelů) nebo odmítne.  

Pokud služba nedokáže naplnit požadavky žadatele, resp. reagovat na jeho nepříznivou sociální situaci, poskytne sociální pracovnice žadateli základní sociální poradenství, kdy ho informuje o jiných, vhodnějších službách. 

Kritéria pro přijetí do služby 
V případě uvolnění kapacity rozhoduje o přijetí žadatele komise na základě posouzení těchto skutečností: 

• Sociální potřebnost (nepříznivá sociální situace) žadatele
• Schopnosti a dovednosti žadatele
• Věk, mobilita a místo bydliště žadatele
• Schopnost začlenění žadatele
• Aktivní zájem a motivace žadatele

Když je žadatel vybrán, sociální pracovnice jej zkontaktuje, projedná s ním obsah smlouvy včetně nastavení rozsahu podpory a domluví se na termínu nástupu. Dle potřeby nabídne možnosti podpory při stěhování a vyřizování dalších záležitostí.  

• Žádost o poskytování sociální služby
• Vyjádření praktického lékaře
• Vyjádření odborného lékaře - psychiatr
• Stížnostní řád 2026.pdf

Většinu běžných (níže zmíněných) zdravotnických výkonů v domácnosti může a dokáže zajistit rodinný příslušník nebo jiná blízká osoba. V takovém případě se jedná o neformální poskytování zdravotní péče. V sociálních službách toto ale dělat nemůžeme.

Proč?

Pracovníci v sociálních službách, kteří o klienty pečují, nemohou provádět žádné zdravotní výkony, neboť nejsou zdravotnickými pracovníky podle zákona č. 96/2004 Sb. Pokud pracovník takový úkon provede, může dojít u klienta k poškození zdraví. Tím pracovník riskuje trestní odpovědnost, stejně tak jako poskytovatel služby (pokud se tak dělo s jeho vědomím nebo na jeho pokyn).

Zdravotnický výkon je odborná činnost, kterou smí provádět pouze kvalifikovaný zdravotnický pracovník. Do této kategorie patří například:

• podávání léků do úst (v jakékoliv formě - v tabletách, v sirupu, kapkách)
• chystání lékovky
• podávání stravy do PEGu
• výměna sáčků u stomií
• nastavení jednotek do inzulínového pera a aplikace inzulínu
• měření glykémie, měření krevního tlaku
• aplikace kapek nebo mastí do očí nebo nosu
• aplikace čípku
• bandážování nohou
• ošetření a převaz dekubitů a jiných poranění (vyjma první pomoci)
• odsávání hlenů
• polohování (mimo běžný „pohyb“ na posteli)
• rehabilitační cvičení

Jak tedy můžete postupovat?

Většinu zmíněných zdravotnických výkonů může provádět rodinný příslušník nebo jiná blízká osoba.

Pokud tyto výkony rodinný příslušník nebo blízká osoba zabezpečit nemůže, je třeba sjednat pro jejich provedení zdravotnického pracovníka, např. ze služeb domácí zdravotní péče. Na to je třeba předpis praktického lékaře, který může vypsat poukaz na provádění takového úkonu třeba právě sestrou z domácí zdravotní péče.