Dobrovolnický program Dobré srdce domů v Oblastní charitě Brno spojuje dobrovolníky s klienty mimo jiné i za účelem snížení pocitu osamělosti. V nedávném dotazníkovém šetření jsme se dobrovolníků zeptali, jak moc vnímají osamělost u klientů, které pravidelně navštěvují.
„Jsme si vědomi, že hodnocení dobrovolníků je čistě subjektivní, subjektivní je však také hodnocení vlastní osamělosti,“ vysvětluje Jana Prušková, koordinátorka programu Dobré srdce domů, který páruje klienty s dobrovolníky. Dobrovolníci, kteří tráví čas s klienty zpravidla jeden na jednoho, vyhodnotili, že většina jejich klientů osamělost pociťuje.
Oslovení dobrovolníci, kteří za klienty docházejí zpravidla dva až tři roky, se shodují na tom, že dobrovolnictví jim přináší dobrý pocit, radost ze života, spokojenost, pocit užitečnosti a naplnění.
Právě prožitky těchto emocí často snižují pocity osamocenosti, se kterými se, jak vyplynulo z dotazníku, setkávají i samotní dobrovolníci. Díky trávení času s klienty dobrovolníci uvádějí, že se jim rozšířilo povědomí o osamělosti – jak se může projevovat a čeho všeho se může týkat. „Jedna z dobrovolnic uvedla, že si díky návštěvám u klientky a tématům, která spolu diskutují, více uvědomila pocity, které prožívala její vlastní babička před lety, a byla schopna jim zpětně více porozumět,“ popisuje Jana Prušková.
Lékem na osamělost je podle dobrovolníků právě dostatek sociálního kontaktu a vhodných příležitostí, kde se setkávat – ať už v rodině, širším okolí, nebo komunitě. Ke snížení pocitu osamocení dle dobrovolníků přispívá také účast druhého člověka, společný čas, vyslechnutí a pocit sounáležitosti. Všechny tyto hodnoty jsou v programu Dobré srdce domů přítomny a je zjevné, že z nich mohou čerpat nejen klienti, ale i samotní dobrovolníci.